 Často
se s těmito skupinami setkáváme pod názvem THIRD STREAM (třetí proud).
Některá typická jména: CHARLIE MINGUS, CECIL TAYLOR, JOHN COLTRANE, ORNETTE
COLEMAN, GEORGE RUSSELL, GUNTHER SCHULLER aj. Téměř všichni jmenovaní stáli
okouzleni před důsledky Schönbergova pokusnictví.
 Zaujala
je dodekafonie a atonalita. Coltranův maximálně vypjatý zvuk působí podrážděně
a zároveň vzrušuje. Atonalita však není jedinou možností, o níž se opřely
pokusy skladatelů a aranžérů tohoto stylového odvětví. |
Stejně dobře poslouží i zvukomalebné nápady
Charlieho Minguse. Neméně zajímavé se ukázalo zavedení jazzových prvků
do symfonického orchestru. Znovu s nimi přisel WILLIAM RUSSO.
 V
r.1960 se objevila nová hvězda - ORNETTE COLEMAN. Přičlenil se k vyznavačům
atonálního jazzu, který podává velmi dramaticky. Navazuje v interpretačním
stylu na Charlieho Parkera. Snaží se formálně o rozsáhlejší díla, v nichž
hledá nové výrazové prostředky, které nejsou spojeny s dřívějšími styly
nebo prvky. GEORGE RUSSELL vytváří celé řetězce rytmů, které kombinuje
s různými melodickými linkami. Odtud je pochopitelný další Russellův inspirační
zájem - dálný Orient. |
