Bunk
Johnson & His Band: The Last Testament
Johnson byl jediným hudebníkem generace Buddyho Boldena, který v éře neworleanského revivalu ve čtyřicátých letech hodně nahrával. Tyto variace na ragy a populární písničky jsou jednoduché, tematicky logické a ukázněné - představují vzácné výlety do éry jazzu před příchodem nahrávacích médií.
Fatts
Waller: Fractious Fingering
Fatts Waller byl hudebníkem nejvyšších kvalit, pár ryzích strideových drahokamů na této desce to potvrzuje.
Různí
umělci: Classic Jazz Piano Styles
Ragtimoví pokračovatelé: Mortonova skvělá klavírní sóla z roku 1929, čtyři Wallerovy sólové stridy, koketující s úspornými basy "trumpetového stylu" Earla Hinese, připomínajícího i houpavé boogie - woogie.
Jelly
Roll Morton: The Saga Of Mr. Jelly Lord
Mortonova tvorba obsáhla mnoho prvků raného jazzu. Uvolnění rigidních ragtimových rytmů patřilo mezi záležitosti zásadního významu.
Různí
umělci: Pianola Jazz
Pásy perforovaného papíru uvádějí do chodu kladívka mechanického piana v hudbě, která vychází především z ragtimu.
Scott
Joplin: Scott Joplin - 1916
Joplinovy ragy byly sice masovými hity, ale on sám je natočil až v době, kdy ho začalo opouštět zdraví. Tyto historické unikáty obsahují několik klasických skladeb, avšak v jeho hře je již úbytek životní energie příliš zřejmý.
James
P. Johnson: Snowy Morning Blues
Rytmus Johnsonovy levačky připomíná uvolněný ragtime, jeho pravá ruka svobodně vlaje, neomezuje se pouze na synkopování, nýbrž tu a tam nápaditě zabloudí až k blues a černé duchovní hudbě. Atmosféra titulní písně je velmi originální.
Art
Tatum: Solo Masterpieces
Na tomto okázalém několikadeskovém projektu demonstroval klavírní a improvizační génius Tatum, kolik skutečné hudby je schopen napěchovat do kratičkých skladeb. Předvádí zde své transformace stride stylu ve swing, konstantní rytmické variace a vynalézavé použití zástupné harmonie.
